Stejně jako ostatní mocnosti, i imperialistický Sovětský svaz usiloval o co největší kontrolu nad Svatou zemí, potažmo celým Blízkým východem. Jeden z jeho pokusů o expanzi, tj. vytvoření státu Izrael, se mu nepodařilo uskutečnit podle původního plánu. Izrael se nestal sovětskou kolonií na Blízkém východě. Hněv stalinistického režimu ventilovaný sovětskou propagandou spojil tradiční ruskou nenávist ke všemu židovskému s obrazem třídního nepřítele, vykořisťovatele. Zatímco protižidovské procesy hovořící o tajném sionském či sionistickém spiknutí s cílem ovládnout celý svět se v Rusku již neodehrávají, tehdejší propaganda je dodnes znovu a znovu doslovně citována po celém světě.
V TÝLU ARABSKÉ AGRESE V PALESTINĚ (1948)
Komentář na dolním okraji: "Arabské triky pana Bevina" (britského ministra zahraničí). Text na šavli: "Král Abdullah"
V době, kdy Stalin podporoval vznik Izraele, mířilo jedovaté pero jeho nejoblíbenějšího karikaturisty na arabské armády a na britské vojenské kruhy, které je podporovaly v invazi do Izraele ve snaze nově vzniklý stát zničit. Britové také podpořili anexi části území Jordánska, nového arabského státu, který vzniklo vedle Izraele. Jordánsko na rozdíl od levicového a kolektivistického Izraele zůstávalo pod silným britským vlivem.
PALESTINSKÉ REKORDY MISTRA BEVINA (1948)
Karikatura zobrazující britského ministra zahraničí E. Bevina v době arabsko-izraelské války v roce 1948.
Nápisy na čince, kterou Bevin zvedá: "Porušené závazky", "Nesplněné sliby". Text popisující postavu vlevo: "Král Abdulláh". Komentář vpravo nahoře: "Zástupce Demokratické strany ve Sněmovně reprezentantů USA Celler v jednom ze svých nedávných projevů označil Bevina za mistra světa v podvádění".
RUCE LONDÝNA (1948)
LONDÝNSKÁ LOUTKA (1948)
Jefimovovy karikatury pro sovětský tisk v podstatě ignorovaly vznik Izraele, ale neustále útočily na Brity za jejich podíl na vzniku moderního Jordánska.
Na levém obrázku loutka pojmenovaná "Abdulláh", nápis na dolním okraji: "Nezávislý král 'suverénního' Transjordánska". Po okupaci Západního břehu Jordánu během války s Izraelem v letech 1948-1949 přijal Abdulláh I. titul krále Jordánska a Palestiny.
Přeškrtnuté tituly: "Loutkoherecké ruce Londýna", "Pod příslušným vedením".
PRVNÍ VÁLEČNÁ KOŘIST (1956)
Barel s ropou: "Ropa pro Evropu". Pytel s penězi: "Zisky pro americké korporace". Postava vlevo představuje Francii, postava vpravo Velkou Británii. Postava držící pytel s penězi představuje USA. Nápis na pravém horním okraji: "V důsledku anglo-francouzsko-izraelské agrese proti Egyptu mají evropské země potíže s dodávkami ropy, z čehož nakonec profitují americké korporace".
Karikatura odkazující na suezskou krizi v roce 1956, která vznikla znárodněním Suezského průplavu egyptským režimem, v té době již spojencem Moskvy, vyzbrojeným československými zbraněmi - stejně jako v roce 1948 Moskvou podporovaný Izrael.
ČLÁNKY VÁLEČNÉHO ŘETĚZU (1967)
Karikatura zobrazující proamerické režimy a vlády v 60. letech 20. století, zleva doprava: "Saigon", "Athény", "Bonn", "Tel Aviv". Postava představující Tel Aviv se podobá M. Dajanovi, izraelskému ministru obrany během tzv. šestidenní války s arabskými zeměmi v roce 1967.
AMERICKÁ TELAVIVLOĎ (1967)
Nápisy: "US". Letová paluba: "Izrael".
Karikatura odkazující na izraelsko-americké vztahy na Blízkém východě.
NEBEZPEČNÉ JISKŘENÍ NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ (1969)
Text na zbraních: "Eskalace napětí".
Karikatura odkazující na situaci na Blízkém východě po šestidenní válce v roce 1967, kdy Izrael navzdory očekáváním nejen neprohrál, ale dokonce převzal kontrolu nad pásmem Gazy a Sinajským poloostrovem od Egypta, Západním břehem Jordánu a východním Jeruzalémem od Jordánska a Golanskými výšinami od Sýrie.
BEZ NÁZVU (1971)
Text na rukávu: "US". Komentář na dolním okraji: "Jejich společný postoj 'mírového urovnání“.
Karikatura odkazující na americkou podporu Izraele a americkou politiku na Blízkém východě. Postava představující izraelský militarismus se do jisté míry podobá izraelskému ministru obrany M. Dajanovi.
Co symbolizuje Davidova hvězda složená z raket či symbol dolaru je asi jasné.
PENTAGONSKÁ PAST (1978)
Návnada: "dodávky amerických zbraní".
Hlaveň: "Ropa". Postava představující Izrael je opět podobná izraelskému ministru M. Dajanovi.
Karikatura odkazující na politiku USA na Blízkém východě.
BEZ NÁZVU (1979)
Černá "vlajka" s Davidovou hvězdou na vrcholu žerdi, kterou drží Begin: "Agrese". Bílá vlajka, kterou drží Sadat: "Kapitulace".
Karikatura zobrazující egyptského prezidenta Anvara El Sadata a izraelského premiéra M. Begina odkazuje na dohody z Camp Davidu podepsané v září 1978 a na následnou egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu z roku 1979. Sadat chtěl mír a hrdý a nezávislý Egypt bez ruského a amerického vměšování. V roce 1981 zavražděn důstojníky vlastní armády, kteří se tajně přidali k Muslimskému bratrstvu.
BEZ NÁZVU. 1982
Karikatura odkazující na americkou podporu Izraele a na to, co označuje za genocidu Palestinců. Na tanku je nápis "Made in USA", řidič má helmu s nápisem "Tel Aviv" a drží zkrvavenou sekyru s nápisem "Genocida". Výjevu s úsměvem tleská duch Adolfa Hitlera.
Absolutní jednostrannost spojená s nenávistným protižidovským štvaním Moskvy a jejích kolonií udělala palestinské věci medvědí službu. Generace, které tuto propagandu zažily, považovaly a považují oprávněné nároky Palestinců na svobodu a sebeurčení jen za další výron bolševické propagandy. Dneska se totožná slova a bolševické fráze ozývají znovu, i když kromě Moskvy za nimi tentokrát stojí i islamistické politické strany, Muslimské bratrstvo a podobné organizace.
Vrcholným produktem sovětské, z ruské tradice vycházející nenávisti k židům byla organizace celé série soudních procesů, dopodrobna připravených divadelních představení, v nichž se bývalí funkcionáři Komunistické strany společně s nesourodou směsí dalších lidí doznávali k tomu, že jsou potomky židovských předků, káli se za oficiální státní podporu Izraele v letech 1948 - 1950 a přiznávali se, že nešlo o nic jiného než o další tajné, sionistické spiknutí. Následující sestřih z pražského procesu vystihuje hlavní teze této propagandy: židé jsou nepřátelé jak národní, tak třídní. Zdrojem filmového materiálu je Národní Archiv ČR.